DAVID 2 ROKY...

Jsi rozhodně nejmazlivější z našich dětí a taky nejhůř z nich spíš...od roku a půl do dvou let (a dál) vstáváš běžně mezi 5 – 6tou hodinou ráno, není neobvyklé, že žadoníš o lahvičku s mlékem ve čtyři...

Usínáš pokaždé s lahví a ráno se s ní probouzíš, tuším, že to bude horší odvykačka, než s dudlíkem, který nepoužíváš...

Spíš obklopen autem, bagrem, plyšovým psem, kočkou, krtkem a Peppou...z pohádek vede prase Pepina, Krtek a Máša a medvěd....obzvlášť Pepinu bys mohl sledovat celý den...

Spojuješ slova do vět, rozhodně máš větší slovní zásobu v oblasti automobilů než holky, celkově si s auty taky nejraději hraješ, na jedničku kopeš do míče i s rozběhem, máš rád dřevěnou kolejkovou dráhu a duplo...kolem dvou let začínáš taky malovat – po všem co jde, včetně zdí, stolů a sám sebe zkrášluješ taky...

Jsi stejně obratný, rychlý a nebojácný, jako byla Lucka. Schody bereš zhruba od 20tého měsíce po dvou a kolikrát bez držení, skáčeš, na motorce jezdíš po hraně...

Přestal jsi plácat děti, když ti vadí, slovně je napomeneš nebo se pereš o hračky a nebo je obejmeš a případně položíš na lopatky...tohle neplatí pro ségry, ty klidně drcneš nebo je plácneš po hlavě, zkouším naše i jejich hranice...umíš udělat hlasitý nesouhlas, když ti něco berou nebo když něco chceš...

Jíš víceméně všechno, co před tebe dám, ale daleko dřív víš, co jsou bonbóny, zmrzlina, čokoláda, hranolky, kečup a tatarka....

Připomínáš nám Lucku vzhledově i povahově, kolikrát v tobě ale zahlédnu Báru...

Všechno svádíš na zajíce...

Jsi mnohem urputnější, abys dosáhl svého...

Na nočník chodíš jenom, když tě nechám od půlky těla nahatého, když máš kalhoty nebo plínku, bez větších starostí uděláš potřebu sem...noci jsou díky vypité láhvi mléka těsně před spaním vždycky mokré...

Sám od sebe nám říkáš, že se chceš mazlit, pak nás obejmeš a dáváš pusy...pár týdnů mám pocit, že máš menší separační úzkost, když se vzdálím...

Ve stejném věku Bára a Lucka