CYKLO POBYT VE ŠTÍŘÍM DOLE...

Vysočina má hodně co do sebe, proto se sem tak často vracíme...naše boskovická parta tentokrát na tři dny zakotvila v retro rekreačním středisku Štíří důl. Před pensionem hřiště, za pensionem rybník plný ryb, které jsme prakticky vychytali a po dvou třech kouscích si je na váhu zakoupili a odvezli k nedělní večeři...nebylo to žádné chytání, nýbrž čiré vybíjení ryb, zakusovali se do háčku na vlasci prakticky vteřinu po nahození...nejdřív jsme se domnívali, že tak bude díky mému světovému medovníku, který jsme jim velkoryse nabízeli...těm hladovcům by stačil ale i obyčejný chleba...ředitel kina Scala Radek Pernica hodinu nepřetržitě kuchal, což fascinovalo všechny, snad nejvíc naše dcery...

Davida pro změnu fascinovala jelení trofej na gobelínu, nešťastně zavěšená nad schody, na kterých vyvracel hlavu, aby paroží dobře viděl...Nestát za ním, asi lítá celý pobyt střemhlav dolů...

Snídaně i večeře byly české a paní domácí nás množstvím chtěla vyloženě odrovnat...to když po jídle vyložila na pult ještě čerstvě upečené koláčky, kterým nešlo odolat...

Ráno se čekalo do desíti než teplota z pěti stupňů poskočí aspoň na šest a budeme moct vyjet na kolo, nebyla to žádná Třeboň, takže jsme trasy přizpůsobili k naší spokojenosti a faktu, co nejmíň omrznout Lucku, které jsem přibalila zimní bundu a rukavice...

Ach ty večery....

A ach ty rána taky...