Obec Roštín bych vyhlásila vesnicí roku...
Mají vlastní koupaliště, sokolovnu se super hřištěm, mini benzinku, sámošku, kde je už od brzkého rána frmol, kapličku s pramenem, rekreační areál Kamínka, farnost a vlastní kabelovku!
Do rodinné chalupy nás pozvala kamarádka a my jsme si ty čtyři dny užily ve velkém „relaxačním“ stylu...
Čtyři holky, co by jim nestačil celý život a pořád by si skákaly nedočkavostí vyjádřit se, do řeči...
Devět dětí, co si harmonicky sedly bez nutnosti uhlazovat vzájemné třecí plochy...
Sdílené kávy v retro hrníčcích made in Czechoslovakia...
Procházky k potůčku, k sokolovně, na hřiště, na pivo, na utopence...
Žití a bytí venku od kuropění do půlnoci...
Trampolína, dřevěný domeček s verandou, keř rybízu, co působil jako magnet, ovocný sad...
Společná koupačka ve vaně, kam se vejde i pět dětí najednou...
Hodně vína, hodně smíchu, slané tyčky a hermelín na trojúhelníčky...
...ale i kolektivní nudle u nosu, zmutované viry, střevní chřipka, zánět nosohltanů, Davidovy budíčky ve čtyři ráno, tři kávy denně, špekáčky na ohni, bosé nohy...
Jak říkám, vesnice roku...
Žádné komentáře:
Okomentovat