V květnu u dědy...
Ořech je každý rok vyšší a vyšší...
Stejně jako naše děti...
Dvě z nich už na něj vylezou...
Za nimi bagr, dřevo na zimu a rozestavěná garáž...
Před nimi svažitá louka a v údolí Vimperk...
Pod nimi měkká tráva a vzhlížející pes, který by tam s nimi vylezl, kdyby mohl...
Můj brácha, co už překročil hranici 30tky a na hrudi chová svoji malou dlouhou Táňu...
Tři děti na gauči a táta, co s nima blbne...
Všechno to nějak moc rychle roste...
Žádné komentáře:
Okomentovat