NA TŘEBOŇSKU...

Pořád nás to sem táhne...

...znovu jsme zabrali celou chalupu...znovu to bylo nezapomenutelné...

David tu byl až třetí nejmladší a všechny – měsíční děti nám v odpruženým vozících spaly jako mimina...

První výlet s plnou náloží David ve vozíku-Lucka na sedačce-Bára na tyčce byl jen na zmrzlinu...
Ten druhý už dál do Třeboně...

 A třetí vyráželo směle osm rodin zároveň a kupodivu jsme těch 40kiláků ujeli pospolu...

Opět nás mohutně podpořili docela klidní, lehce vytřepaní, nejmenší účastníci zájezdu, díky kterým se zastavuje, až když si to oni nadiktují a díky kterým se šlápne do pedálů, jako na Tour de France, když zesilují decibely...

Dalším podporovatelem vůle šlapat byla všudypřítomná svatá trojice pivo-kofola-nanuk...
Stihli jsme se vykoupat v rybnících...

Stihli jsme upálit čarodějnici...

Stihli jsme sníst jeden obří medovník...

Stihli jsme se chvilku oprostit od faktu, že nám někde v lese běhají děcka bez dozoru...
Stihli jsme dostat rýmu...

Stihli jsme naplánovat další cyklo pobyt...

Prostě jsme stíhali i se třemi prcky...