PŘEDLETNĚ NA ŠUMAVĚ...

Náš červnový výjezd na Šumavu se uskutečnil do 20 hodin od rozhodnutí, že je načase vyjet...kromě snad permanentně zúžené D1 a mého stavu, kdy už nevím, jak si po těch dlouhých hodinách v autě sednout, neměl prodloužený víkend chybičku...

Na zahrádce zrály lusky, třešně, meloun a meruňky jsme si koupili od stánkařky z Moravy...

O Báře není v rostlinné a hmyzí řísi vidu ani slechu...navlékala na větvičky velké květy z opadajícího keře, aby je mohla po jednom zas házet do řeky, chytala zelené housenky, obírala kyselé kamčatské borůvky, sbírala luční kvítí, v lese lesní, ryla se motyčkou v zemi snad hodinu, kdy už jsem vážně začala doufat v nalezení drahého pokladu...začínám se obávat, že budeme mít za čas doma hmyzí a rostlinnou chovnou stanici...

Lucka se naopak bavila adrenalinově ve svém stylu...na závěsné síťové houpačce se chtěla dotknout nebe, mačkala mravence a žížaly, bojovala o panenku a kočárek s o rok mladší dcerkou mé základkové a gymnazijní spolužačky, krmila se po hrstech hráškem a vanilkovými trubičkami z Lidlu, jak našla vodu v kýblu, zalévala i sebe...

Sobotní dopoledne jsme strávili v našem okresním městě na pohotovosti s podezřením na Lucčino vymknuté zápěstí...nedala se zrentgenovat, nepůjčila doktorovi ruku (a v boji o ni si ji zřejmě i sama „nahodila“), navrhnuté sádrování, ve stylu „budeme počítat s tím nejhorším a to se zlomeninou“, jsme s Petrem zavrhli, abychom zase zkusili mučení rentgenem...jak do přemlouvací debaty zasáhla netrpělivá sestra a dotkla se L., věděla jsem, že nepomůže už ani lízátko, ani dudlík...Petr akčně jednal, zalehl naši křehkou vílu, já vyběhla z místnosti, sestra spustila záření...zlomenina vyloučena, bandáž nám dali radši na doma, do tří dnů ruka opět v provozu...

Já jsem dvě odpolední prospala s L. pokaždé dvě hodiny!

Bára si po tisícáté zopakovala Prase Peppu, které je u náš už tři týdny nastěhované!

Mamka věnovala holkám poslední knížku Léto z bezchybné série od S.R.Bernerové, další z příběhů o krávě Lízince a 2veselé pohádky od H. Doskočilové s ilustracemi Z. Milera

Začala jsem číst Vychováváme děti a rosteme s nimi od Naomi Aldortové a AHA! Rodičovství od Laury Markhamové. Mám pocit, že nám L. přerůstá přes hlavu a tuším, že když na zástavu jejích hystericko amokových stavů nezabírá ani ledová sprcha, měla bych se zamyslet i nad jinými výchovnými variantami...prý to chce hlavně klid...tak se učím...a trénuju několikrát denně s dítětem, které mi dává spoustu příležitostí k osobnímu koučinku...