VÍC NEŽ TISÍC SLOV {74}...

Uprostřed léta na mamčině zahrádce...

maliny povyrostly, řepa s mrkví taky, vlaky stále jezdí, sousedům jsme orvaly kila rybízu a kanadských borůvek, houby rostou a z Báry se stal vášnivý mykolog (zoologem a botanikem už se stala vloni)

Lucka bude hydrolog, u vody může být týden v kuse a stále ji baví házet šutry do vody...vhodila by se tam nejradši za nimi, ale to bych tam nemohla stát já, napomínajíc jí neustále „Luci nelez do té vody, máš botičky...“ mohla jsem jí je, pravda, sundat, ale to by ji ty malé prstíky dočista umrzly...

B. tu našla spřízněnou duši na hraní...kamaráda od mé spolužačky ze základky a gymplu...Šimona by si přibalila na Moravu...on se zase ptal, kolik km je to k nám do Brna a proč nebydlíme pořád u babičky...pak brečel, když jsme odjížděli...já málem taky...