OKOLO TŘEBONĚ PODRUHÉ...

Jako bychom tam byli poprvé, i když už podruhé.
Stejné místo, ale jiná skupina a naprosto jiná dovolená... Chalupa jako z pohádky se vůbec nezměnila, pořád stojí a je snad ještě pohádkovější. Letos jsme vyrazili chytře už na začátku června, takže jsme se vyhli krvežíznivým komářím útokům a taky hejnu cyklistů...nevyhli jsme se ale solidní dešťové průtrži, která nás zasáhla u Staňkovského rybníka právě před dveřmi zadýmené hospody. Asi byla otevřená jen ta, protože tu na českou klasiku přišlo docela dost zmáčených výletníků. Naše všudypřítomná drobotina zabrala půlku prostoru a byla slyšet asi až do Rakouska, a protože déšť neustával dle spacího harmonogramu našich hyperaktivních dítek, museli jsme opláštěnkovaní vyrazit zpátky k chalupě. Nakonec to byla docela příjemná vyjížďka, nikdo nebrečel, žaludky naplněné, les v romanticky mlžném oparu, my v igelitech taky krásně zapaření...pršet přestalo pár metrů od cíle...

Druhý den lilo pro změnu od rána, takže jsme, pod heslem „pro děti vše“, dobrovolně vyrazili do Budějovic do dětské herny. Nakonec to na nás nezanechalo stopy, protože skupiny asi sta hučících školkových dětí právě odcházely a my to s našimi dětmi mohli adrenalinově „rozjet“ ....hlavně na ležících vacích, co se s námi válely po celé herně...

Sobotní program vyšel asi nejpoetičtěji...po pár kilometrech na kole jsme zastavili u hájenky, kde k naší radosti čepovali pivo, kofolu a prodávali nanuky...k nákupu jsme zdarma dostali silonové tetované návleky na končetiny, nalepovací kníry a obočí...že to způsobí tolik dětského přeštěstí u našich drahých poloviček, jsme ani nedoufaly...naopak děti byly dospěle v klidu, skákaly na trampolíně a lapaly klíšťata v trávě...piva se vypilo víc než moc a nohy lehce ztěžkly, ale do 1. cíle jsme dorazili bez zlomenin. Děti se potěšily ve zvířecí oboře a pak u jezírka v blízké hospůdce, kde jsme se krásně, někteří tříchodově, najedli a doplnili pivní hladinku...náš skupinový lékař se specializací na chirurgii ruky/nohy vyšetřil kulhající obsluhu a omluvil tak případnou hlučnost našeho bytí a vyplašené ryby v jezírku...

....a ty večery...na blízkém hřišti s pivem...u ohně...se špekáčky...se sebou samými...a dohromady...se skleničkou vína...či piva...v družných hovorech o alternativních a kontroverzních tématech...a o obyčejných věcech...rozhodně ne o ničem...zopákla bych to hned, klidně na jiném, ale i stejném místě..a se stejnými lidmi...

...a u magické studny s magickou pumpou...pro děti magnet...