Tohle zrcadlo na mě v Letovicích na burze čekalo...přišla jsem naštěstí včas, protože takový kousek by chtěl možná leckdo...rozhovor s příjemným prodejcem probíhal asi takto:
Dobrý den, za kolik máte tohle zrcadlo? za pět set ... a za 300 korun byste mi ho prodal?...tázavě, ale s úsměvem se na mě podívá a pak prohodí Paní, vy jste srandistka, takový poklad....Začínám zkušeně prohlížet lehce naprasklý rám na zadní straně a komentuji...vždyť se podívejte, sem tam červotoč, tady lehce naprasklé...červotoče vyženete, podívejte se, to je fazetové zrcadlo, krásná práce...tak za 400...dala bych za něj i 500, ale zkouším dál...tak za 350 si ho vezmu...tak že jste to vy...a můžu si ho u vás nechat a přijít si ke konci?...jasně máte ho tady...chcete nějakou zálohu?...ne, jen si přijďte...po třech hodinách vidím jak se trhovci začínají pomalu balit, ale moje zrcadlo na mě pořád čeká pod koly dodávky...tak za kolik jsme se dohodli? Za 300?...pán s úsměvem...tak za těch 350...vy si to pamatujete?? Tak dobře děkuju moc, budete tu příště??...budu tu příště... a já snad taky...
Červotoče jsem vyhnala Lignofixem, zažloutlý nátěr přetřela dvakrát na bílo a Petr mi lehce podřený skvost přivrtal do horní koupelny, aby tu hostům bylo útulno...nutná polička pro Petra (na odkládání brýlí a jiných nezbytností) je z Ikey a i přes moje prvotní protesty, že se ten „skvost“ zkazí, se stala věrnou součástí zrcadla...chodím se na něj dívat...občas i do něj...
Teď je na řadě výměna osvětlení nad zrcadlem...nejspíš potrvá, než zase někde něco vysmlouvám...
Krásne je! :-)
OdpovědětVymazatDěkuji, radost se na něj dívat:)
OdpovědětVymazat