VÍC NEŽ TISÍC SLOV {55}...

Jednoho nedělního rána...
Vstáváme s Luckou nečekaně až po osmé hodině...
Petr už si hraje od šesté s Bárou...
...a oba mají náladu na nějakou akci...
Vyrážíme na přehradu stihnout parník
Bára z něho má nečekaný respekt, obzvlášť když na úvod a rozjezd mohutně zatroubí...
Křečovitě se drží a užívá si jízdu...
Na druhé zastávce vystupujeme a procházkou jdeme zpátky k přístavišti...
Bára běží, Lucka spí, Petr visí na stromě a trhá přezrálé špendlíky...
A já?
Užívám si sluníčko, rodinnou pohodu a přemýšlím, kde si dám svou ranní dávku kávy...