Skoro se mi nechce věřit, že už je to rok, co jsme naposledy pořádaly piknik na Kraví hoře. Sešly jsme se znovu na stejném místě, slunce zase pálilo a vítr foukal, trávu tentokrát nikdo nesekal, děti trochu (hodně) povyrostly, v letu je zastavil na chvíli jen nakrájený meloun, nikdo nespadl do blízkého jezírka, zato tam nespočetněkrát skončily plastové kyblíky, přibyly sourozenci a na ty další se čeká. 3 z přítomných 4 těhotných rodí v průběhu srpna, což mi jako lvici dělá nesmírnou radost:) Časem prostě budeme potřebovat víc dek a víc takových setkání, na kterých se vždycky ujistíme, že špatné dny má někdy každá z nás, že těch lepších je ale víc, že výchova dětí je to nejtěžší (a zároveň nejkrásnější) „povolání“...řekla bych spíš poslání..., že se prostě vždycky najdeme, i když každá žijeme v jiné části Brna...
A to piknikové jídlo!!!! Jedna báseň prostě...
Klikněte na miniatury pro zvětšení































Žádné komentáře:
Okomentovat