Připravuju těsta, chladím, válím, vykrajuju...
netrvá dlouho a Bára si přisouvá schůdky...
chvíli mě pozoruje...
dotýká se lepkavého těsta...
bere první vykrajovátko...
a pak ho nedá hodinu z ruky...
povídá mi:“Maminko válej placku...“
a tak rozvaluju a přisouvám kousek před ní...
těsto máme všude, ale Báry zářící oči za to určitě stojí...
Verunko,
OdpovědětVymazatty perníčky voní až sem ..... koukám, že jsi už řádně otestovala svou novou troubu ...... i já peču cukroví s klukama .... co na tom, že pak do půlnoci uklízím kuchyň .... vlastoručně upečené přece chutná nejvíce !!!!! Přeji ti krásnou a pohodovou druhou adventní neděli .... pa, pa Marki
Marki, mám poprvé v životě vlastní kuchyň a hned se vaří a peče líp...a když mi B. pomáhá, je to ještě lepší:) Užijte si svátky...mimochodem, často se kochám tvými nádhernými adventními věnci! V.
OdpovědětVymazat