ZÁPISKY “MOM TO BE“ 2 {2.TRIMESTR}...

Týden třináctý...

Dle genetických testů a UZV je malé v pořádku, nohy křížem, ruce za hlavou, volně si plave a nadskakuje při každém zakašlání, které musím provozovat při vyšetření, aby uhnulo rukou, položenou v tu chvíli na nose, což vrhá nechtěný stín...pomalu ale jistě se mi žaludek dostává do přijatelných stavů...

Týden čtrnáctý...

Jsme na dovolené na Broumovsku, chodíme po skalách, jezdíme na kole, sbíráme borůvky a mně je konečně dobře, sem tam si dám s chutí i deci vína, ospale spávám s Bárou při poledním klidu a nejsem zdaleka sama, takže: kdo je tu vlastně těhotný??

Týden patnáctý...

Břicho mi vylézá, ale lidi, kteří neví, se mě zatím bojí zeptat na můj stav, aby mě náhodou neurazili pro případ, že by se jednalo jen o tukový polštář...ten je tam už taky...všechny věci mě začínají jaksi pnout a snadno se mi blokují záda, hlavně krční a bederní páteř...těším se na konečně bohatší zářijovou nabídku jógy a pilatesů ve fitcentrech...

Týden šestnáctý...

Cítím se dobře, přestaly občasné denní nevolnosti a mám chuť na cokoli, co bylo předchozí tři měsíce tabu. Vede čokoláda:( a veškeré polévky:) Občas cítím jemné pohyby.

Týden sedmnáctý...

Je mi ještě líp, až kolikrát nevím, že jsem těhotná. Připomíná mi to jen rozbouřený močový měchýř, který se každou chvíli hlásí o slovo. Naordinovala jsem si urologické čaje a spoustu tekutin v polévkách, co v jídelníčku stále vedou. Podruhé v noci nad ránem nemůžu znovu zabrat, nějak brzy ne?

Týden osmnáctý...

Týden devatenáctý...

Týden dvacátý...

Ve velkém nakupuju a posléze konzumuju vánočky, briošky a mazance. Jen tak bez ničeho nebo s máslem...nebo s marmeládou...nebo s burákovým máslem a medem...hm, že by nějaká těhotenská chuťová manýra? Každopádně ze mě asi taky bude brzy vánočka!!! Váha hlásí o 4 a něco kg nahoru.

Týden dvacátý1...

Moje bederní páteř je dozajista vyhlá z osy. Cvičení nepomáhá, asi to bude chtít nějaký profi masérský zákrok. Obratle mají dozajista vyhlé i taťka s Petrem, kteří se po několik dní snaží vykouzlit novou kuchyň. Téma týdne je tedy jasné, po večerech řešíme, co jsme ještě vyřešit nestihli a svoje rostoucí břicho si tudíž nestačím ani uvědomovat...

Týden dvacátý2...

Váha jde nahoru snad každým dnem, k týdnu 22 jsem bohatší o celých 5 kg. Začíná mi být všechno jaksi těsné a to nejen přes břicho, kde bych se nezlobila, ale taky kolem boků a poprsí (tam se nezlobí aspoň Petr:) Taky se na velkém UZV potvrdila holčička. Vystavila se tak, že bychom to uhádli i my, jakožto laici:) Jméno zatím nemáme a konkrétně já se snažím na svých oblíbených aspoň nějak ustálit, zatím bez výsledku. Bára se zřejmě ustálila, panenkám říká buď Anička nebo Tobík (dozajista tím myslí Kubíka:) Občas mi při popoběhnutí nebo zdolání schodů do třetího patra, kde pořád přebýváme po čas rekonstrukce kuchyně, zatvrdne břicho nebo mě píchá v boku a malá kope čím dál víc přesvědčivě.

Týden dvacátý3...