Poslední dobou…
jsem se dívala: - podotýkám podrobně – na každý detail trasy domov-dětské hřiště...co jiného taky dělat, když si Bára jako dopravní prostředek volí svoji růžovou motorku a místo, aby nám cesta zabrala opravdu tři minuty, jak běžnému smrtelníkovi, ploužíme se (pardon uháníme, až nám vlasy motorkářsky vlají) půl hodiny...je potřeba se totiž všude zastavit, povozit se stokrát po drncavém nájezdu nahoru a dolů, v polovině cesty z motorky slézt a podívat se pod auto, kde obvykle odpočívá „čiči“, natrhat po cestě přímo ze sedla „kyti“ a připomenout mi během jízdy, že na stromech jsou „pipi“...
…………………………………………………
jsem ochutnala: za pouhý jeden týden několik výborných vín...to je tak, když se sejde pracovní a maminkovský slet brzy po sobě... jo a rybízové víno a borůvkové portské můžu jenom doporučit!
…………………………………………………
poslouchám: každou středu talentované zpěváky v Hlasu Československa a ještě nedávno talenty v X Faktoru...mám ten dojem, že jsem chtěla skoro poslat hlas jakémusi multi-instrumentálnímu jedinci...
…………………………………………………
mi chybí: cokoli nestereotypního... (pozn. každá máma ví, o čem mluvím, pardon píšu....konec pozn.)
…………………………………………………
čtu: odpočinkovou knihu Poslední aristokratka od Evžena Bočka, která(ý) mě pořád rozesmívá...krásné prolínání vtipných slovních obratů na každém řádku!!! (pozn. závidím spisovatelův talent)
…………………………………………………
nemám ráda: když Bára „krade“ na hřišti cizí kočárky, cizí motorky, cizí bábovičky...cokoli cizího...a způsobuje tím usedavý pláč dětí, které chtějí věci okamžitě vrátit...
…………………………………………………
mám ráda: naší milou skupinku z Fitmami...i kdyby od rána bylo cokoli špatně, při kočárkovém cvičení na to zapomínám...a Bára následně taky, když si hraje venku s „kubíkama“...většina dětských členů se totiž jmenuje „KUBA“, takže B. zřejmě po mém opakovaném heslu „jdeme za kubíkama“ mylně nabyla dojmu, že každé dítě je Kuba…
…………………………………………………
jsem se dívala: - podotýkám podrobně – na každý detail trasy domov-dětské hřiště...co jiného taky dělat, když si Bára jako dopravní prostředek volí svoji růžovou motorku a místo, aby nám cesta zabrala opravdu tři minuty, jak běžnému smrtelníkovi, ploužíme se (pardon uháníme, až nám vlasy motorkářsky vlají) půl hodiny...je potřeba se totiž všude zastavit, povozit se stokrát po drncavém nájezdu nahoru a dolů, v polovině cesty z motorky slézt a podívat se pod auto, kde obvykle odpočívá „čiči“, natrhat po cestě přímo ze sedla „kyti“ a připomenout mi během jízdy, že na stromech jsou „pipi“...
…………………………………………………
jsem ochutnala: za pouhý jeden týden několik výborných vín...to je tak, když se sejde pracovní a maminkovský slet brzy po sobě... jo a rybízové víno a borůvkové portské můžu jenom doporučit!
…………………………………………………
poslouchám: každou středu talentované zpěváky v Hlasu Československa a ještě nedávno talenty v X Faktoru...mám ten dojem, že jsem chtěla skoro poslat hlas jakémusi multi-instrumentálnímu jedinci...
…………………………………………………
mi chybí: cokoli nestereotypního... (pozn. každá máma ví, o čem mluvím, pardon píšu....konec pozn.)
…………………………………………………
čtu: odpočinkovou knihu Poslední aristokratka od Evžena Bočka, která(ý) mě pořád rozesmívá...krásné prolínání vtipných slovních obratů na každém řádku!!! (pozn. závidím spisovatelův talent)
…………………………………………………
nemám ráda: když Bára „krade“ na hřišti cizí kočárky, cizí motorky, cizí bábovičky...cokoli cizího...a způsobuje tím usedavý pláč dětí, které chtějí věci okamžitě vrátit...
…………………………………………………
mám ráda: naší milou skupinku z Fitmami...i kdyby od rána bylo cokoli špatně, při kočárkovém cvičení na to zapomínám...a Bára následně taky, když si hraje venku s „kubíkama“...většina dětských členů se totiž jmenuje „KUBA“, takže B. zřejmě po mém opakovaném heslu „jdeme za kubíkama“ mylně nabyla dojmu, že každé dítě je Kuba…
…………………………………………………
Žádné komentáře:
Okomentovat