4HOME – {BÁŘIN POKOJÍK}...

Nevím, proč mě pro Bářin pokojík napadla zrovna lososová barva. Možná proto, že se krásně doplňuje s šedou a zlatou barvou, kterou jsem viděla na spoustě dětských ilustrací, které jsem chtěla zarámovat, možná proto, že jsem chtěla něco hodně holčičího a nechtěla použít klasickou růžovou, nebo možná proto, že jsem nedávno objevila v Kiku lososové plastové truhlíky a jestli se jde do truhlíků zamilovat, tak se mi to přihodilo:)

Nechala jsem si v Hornbachu namíchat barvu. Raději sama (kdybych poslala Petra, že chci lososovou na zeď, nejspíš by mi dovezl růžovou, fialovou, možná dokonce vínovou, nebo nadobro živého lososa!), sama jsem si zeď natřela, sama jsem následně přebílila místa, která jsem přetáhla, vyřezala jsem kruhovou řezačkou šedé samolepící puntíky, které jsem sama nalepila na místa, vyměřená pomocí mé netechnické logiky, výpočtů a pravítka s vodováhou! Po dvou hodinách jsem puntíky viděla všude, ale rozhodla se obětovat další dvě a opuntíkovat ještě zeď bílou hned vedle lososové. (Tak mě napadá, neměla bych do pokoje pověsit dětskou ilustraci lososa?? Konec zamyšlení.)

Samozřejmě, že když pominula akce „sama svépomocí“ nastoupil Petr s vrtačkou, hmoždinkami a nářadím, kterým bych si dozajista ublížila, a připevnil mi ke stěně stůl, ze kterého jsem vyrobila s pomocí našeho starého koupelnového závěsu bunkr pro Báru, dva proutěné rámy chtěly ke zdi taky upevnit s větší jistotou, stejně jako přebalovací pult. Rámy jsou stejné jako ty z jednoho z předchozích článků ...tenkrát jsem ještě nevěděla, co s těmi dalšími dvěmi...Teď jsou přestříkané zlatou barvou s blyštivými šupinkami, které ale neruší, a pozadí rámů je přetřené zlatým nátěrem...pak už stačí jen klip a ilustrace...

Záclony jsou jak jinak než puntíkaté. Ustřihly nám je křivě dvě slečny z Ikey, když jsme tu trávili s mamkou jedno krásné odpoledne a naznaly jsme, že příště budeme stříhat samy. Rovně a rychle! Mamka pak záclony krásně dorovnala, začistila a myslím, že se moc povedly. Samozřejmě bych to nebyla já, kdybych ze zbytků nevykouzlila mezi-záclonovou dekoraci v podobě zavěšených kroužků na vyšívání.

Obrázky jsem ladila do šedo-zlato-lososova, rámečky jsou většinou z bazarů, střádáné po dlouhou dobu a některé přetřené na šedo. Velký rám s korkem po obvodu, který jsem přetřela pro změnu zlatou barvou, stál jen 60Kč. Stará ramínka jak z oděvního salónu jsem sehnala v dobročinném bazaru asi po 10 korunách a roztomilé šatky jsem si dovezla z blešáku od jedné hodné babičky, co měla v pytli vyložené poklady. Lososově zbarvené šatečky si následně půjčila kamarádka pro svojí Aničku, bude v nich vypadat na svatbě víc než roztomile.

Další obrázky visí pak mezi okny (starožitné květnaté rámečky jsou z bazaru až kdesi ze severních Čech, které skladuju už několik let), další pak ve velkých proutěných rámech nad Bářinou postelí a hodně obrázků je v rohu naproti dveřím, odkud jsou krásně vidět (to byla taky akce „sama svépomocí“ ...doteď jsem překvapená, že všechno drží tak, jak má).

Dva identické lustry jsou po 50 Korunách ze šumavského bazaru, obrala jsem je jen o ztěžklou špinavou látku s kanýrem a přestříkala na bílo kovovou konstrukci, která sama o sobě nepotřebuje už vůbec nic, možná jen pár mašlí...

Koberec je z Ikey a bude se na něm krásně povalovat.

Tenhle pokoj dal asi nejvíc zabrat a neustále do něj něco přidávám, začleňuju a není ještě vlastně hotový. Přemýšlela jsem dlouho o každé ilustraci a psaném textu, vybírala barevné kombinace, aby co nejvíc ladily, na stropní osvětlení jsem čekala, než jsem našla dvě identicky stejná stínidla, glóbusy jsou moje poklady už spoustu měsíců a každý z nich má svůj příběh, stropním závěsem z mašlí jsem strávila myslím jedno odpoledne, hliníkové nádoby na bábovky jsem přestíkala na zlato a osázením je přeměnila na elegantní květináče, puntíkatí dřevění králíci jsou ze slev z Kik...chybí tu plánované houpací křeslo, abych se měla kam usadit při čtení pohádek, taky velká postel pro Báru a není hotový ani roh pokoje za dveřmi, kde momentálně přebývají dvě matrace pro návštěvy...

Je fajn, že se pokoj barevně prolíná s koupelnou, do které se odtud vchází a některé z barev se objevují taky do postupně se rýsující vedlejší ložnice...

Mám dojem, že teď nastal čas se o „vizáž“ Bářina pokojíku podělit...

Připravte se prosím na shlédnutí asi tak na biliónu fotek...