1 ROK V+P+B...

Uteklo to jako voda...ne rychleji!!!

B. si je stále jistější ve stoji bez opory. Když ji ale někdo chce vzít za ruce, aby chodila, zarytě se brání a jde do sedu. Když ale někdo při tomhle pokusu řekne „ťap ťap ťap“, může se samou radostí uchodit.

Umí napodobovat první zvuky zvířat. Nejradši má lva a rybu...když bečím, jako ovce, jsem ta nejvtipnější máma...

Ukazuje v knížce na auta, psy, indiána, opici a lva s následnou interpretací zvuku:)

Miluje knížky a časopisy a je schopná obojím listovat stránku po stránce. Neskutečně ji baví youtube a bez písniček se pomalu nenají...na povel „tanyny“ se vlní v bocích do všech stran.

Po několika týdnech, kdy na ní znakuju mi zdařile znakuje zpátky. Většinou si vystačí se znakem „JEŠTĚ“, který používá univerzálně na všechno....někdy naznačuje čepici, pití a svítí, nebo se aspoň domníváme.

B. povylezly zuby, takže se dokáže legračně zakřenit, k roku jich má 4 a kousek...a dorostly vlasy, které se jí kroutí tak, že závidím už teď.

Dle doktorky za sebou máme rotaviry. Všichni. B. se kromě toho, že vylučuje všemi směry, zdá asi nejzdravější.

Co se týká spaní...uhm...stále doufáme...jedeme radši dál...

Báry verze pusy znamená, že se na nás doslova přitiskne, otevře pusu dokořán a přisaje se na naši tvář...a někdy kousne! Každopádně vždycky jsme oslintaní!

12. měsíc je ve znamení panenek. Tu největší svléká a natrhla jí ruku. Našla si ale další - malou, kterou nepustí z ruky u žádné svojí činnosti...když začal Petr zašívat „velkou“ (ano, Petr, protože já jsem neměla sílu vytáhnout jehlu z plastové ruky), Bára si vzpomněla, že existuje a chtěla ji zpět. Okamžitě. Pláč výrazně zrychlil Petrův šicí akt a v rámci zachování klidu jsme si nakonec vypomohli i izolepou. Od té doby na „malou“ není čas a „velká“ je stále bez šatiček.

Když vidím tyhle měsíční fotky u sebe, pořád to nechápu!!!