30 POPRVÉ...
Oslavy jsem si naplánovala v rozestupu před a za mým skutečným narozeninovým datem.
Šumavské radovánky tudíž už proběhly a měly jen jednu chybu. Příliš rychle utekly! Nestačila jsem se zastavit a pořádně si uvědomit a vychutnat ten pocit, že spoustu účastníků vidím i po pěti letech. Moravu od Šumavy přece jenom dělí „pár“ desítek kilometrů...
Krásné počasí jsem si zřejmě objednala, a když v noci zdáli zazněl ohňostroj, přivlastnila jsem si ho taky:) Stejně jako úplněk, který nastal několik hodin poté, co i poslední slavíci(í) odešli na kutě.
Na začátku všeho bylo chystání, věšení, přivazování...a Bára u toho nepostradatelně asistovala...S některými nápady a výtvory (nejen z oslavy) se podělím v dalších článcích...
Slunečník se v tom tropickém počasí hodil nejen na trochu stínu, ale hlavně na milou dekoraci...barevné plácačky ocenily hlavně děti, které se tak „trochu“ plácaly po zadku...tic taky taky vesele mizely...
Cestovatelský koutek s mapou byl trochu v ústraní, a asi proto mi do narozeninového kalendáře nikdo nenapsal datum svých vlastních narozenin a v mapě nebyly vzkazy od každého...nevadí, někdy se hodí mít oslavy dvě, aby se všechno stihlo...
U vstupu se každý pro začátek zamazal barvou a stvrdil svým otiskem prstu svoji účast...
Kýta byla řádně zauzená a propečená, bio okurek hadovek se sešlo několik a některé posloužily místo narozeninové květiny, na meloun došlo až druhý den, z koktejlů vyhrál Sex on the beach a z 84 košíčků na počest našich 84. narozenin nezbyl jediný...
Kufr posloužil jako úskladiště zdravě nezdravých dobrot a alba připomněla staré dobré časy ze společných akcí a dovolených...
Žádné komentáře:
Okomentovat