Díky nim bychom nebyli na světě…
Díky nim bychom nebyli rodiče svých dětí a nemohli si uvědomit, jak je výchova těžká…říkají nám to, ale nemáme ani ponětí…
Jsem už taky rodič, a to mě myslím opravňuje tématicky si nazdobit knihovnu, oslavit svůj první den matek (mother´s day je opět lepší) a poděkovat té své za několik důležitých věcí, které pro mě ještě před půl rokem byly tak trochu víc samozřejmé…
Díky,
že jsi mě před 29 (a kousek lety) přivedla na svět
že jsi přivedla na svět Toma
za všechny ty probděné noci (a náročné dny)
za všechny úsměvy
za všechny svačiny do školy (a oblíbené obložené talíře k večeři)
že jsi mi ve třetí třídě upletla vestu se stromem a korálky místo jablek, které se mi každý snažil otrhat
že jsi mě brala na zmrzlinový pohár za vysvědčení
že jsi mě kdysi zachránila od pádu pod stavidla a pak mě „nezabila“ za to, že jsem neposlechla a do vody házela klacíky
že jsi měla trpělivost mi neustále brát kameny, které jsem jako malá tak vášnivě ochutnávala
že jsi mi šila oblečky na barbíny (a že jsi mi koupila barbíny…Ken mi chyběl, ale už jsem na to zapomněla:)
že jsi mě zásobila (a zásobíš) těmi nejkrásnějšími knížkami a každý večer mi z nich četla
že jsi odstranila medvědí podložku pod mojí postelí, které jsem se bála
když byl strach ještě větší, že jsi mě nenechala se bát a dovolila mi spávat vedle tebe
že jsi mě utěšovala na prohlídkách u doktora (a že jsi se mnou všechny ty doktory obcházela)
že jsme společně malovaly, četly, vyráběly a snily
že jsi mě nechala být dramatickou o věcech, které se tak dramaticky nejevily
že jsi mě vždycky vyslechla (a poslouchala)
že mě umíš nejlíp povzbudit
že jsme propovídaly tisíce hodin
že mi vždycky nejlíp poradíš
že mě chápeš
že jsi mě naučila hovězí vývar + dalších tisíc receptů (včetně nudlí do polévky)
že mi vždycky připravíš překvapení k Vánocům, svátku, narozeninám, Mikuláši, Valentýnu, Velikonocům (nebo prostě jenom tak)
že jsi tím nejlepším mateřským vzorem pro moje mateřství
že jsi ta nejlepší kamarádka
že jsi ta nejlepší babička
že jsi ta nejlepší mamka
+ díky za tisíc dalších věcí, co jsem tu zapomněla zmínit a vzpomenu si na ně hned, jak uveřejním tenhle článek…
DÍKY
DÍKY
DÍKY
že jsi mě před 29 (a kousek lety) přivedla na svět
že jsi přivedla na svět Toma
za všechny ty probděné noci (a náročné dny)
za všechny úsměvy
za všechny svačiny do školy (a oblíbené obložené talíře k večeři)
že jsi mi ve třetí třídě upletla vestu se stromem a korálky místo jablek, které se mi každý snažil otrhat
že jsi mě brala na zmrzlinový pohár za vysvědčení
že jsi mě kdysi zachránila od pádu pod stavidla a pak mě „nezabila“ za to, že jsem neposlechla a do vody házela klacíky
že jsi měla trpělivost mi neustále brát kameny, které jsem jako malá tak vášnivě ochutnávala
že jsi mi šila oblečky na barbíny (a že jsi mi koupila barbíny…Ken mi chyběl, ale už jsem na to zapomněla:)
že jsi mě zásobila (a zásobíš) těmi nejkrásnějšími knížkami a každý večer mi z nich četla
že jsi odstranila medvědí podložku pod mojí postelí, které jsem se bála
když byl strach ještě větší, že jsi mě nenechala se bát a dovolila mi spávat vedle tebe
že jsi mě utěšovala na prohlídkách u doktora (a že jsi se mnou všechny ty doktory obcházela)
že jsme společně malovaly, četly, vyráběly a snily
že jsi mě nechala být dramatickou o věcech, které se tak dramaticky nejevily
že jsi mě vždycky vyslechla (a poslouchala)
že mě umíš nejlíp povzbudit
že jsme propovídaly tisíce hodin
že mi vždycky nejlíp poradíš
že mě chápeš
že jsi mě naučila hovězí vývar + dalších tisíc receptů (včetně nudlí do polévky)
že mi vždycky připravíš překvapení k Vánocům, svátku, narozeninám, Mikuláši, Valentýnu, Velikonocům (nebo prostě jenom tak)
že jsi tím nejlepším mateřským vzorem pro moje mateřství
že jsi ta nejlepší kamarádka
že jsi ta nejlepší babička
že jsi ta nejlepší mamka
+ díky za tisíc dalších věcí, co jsem tu zapomněla zmínit a vzpomenu si na ně hned, jak uveřejním tenhle článek…
DÍKY
DÍKY
DÍKY
Žádné komentáře:
Okomentovat