RODIČOVSKÉ DOZNÁNÍ {2}…

A je to tu zase. Čas na mateřské přešlapy, hádanky, omyly a pokusy, bolístky, návyky, zvyky a zlozvyky…

Zdá se, že 9. týden nebudeme mít s Bárou ráda ani jedna. Jsme nemocné, vysílené, nevyspané a ubrečené. V lékárně jsem odevzdala přes 400Kč za tři přípravky, z nichž se mi při pročtení příbalových letáků udělalo ještě hůř. Fenistil hrozí nervozitou, otoky a vyrážkou, Nasivin dokonce úplnou zástavou dechu! Jediný Physiomer s mořskou vodou se zdá neškodný…sůl nad zlato, napadá mě…

Snědla jsem na posezení 15 čokoládových kuliček značky Lindt!!! Asi stres?

Obětovala bych min. 15 čokoládových kuliček značky Lindt za jednu noc bez kojení.

Porodem se zřejmě ztrácí pár miliónů mozkových buněk. Jak si mám jinak vysvětlit své dloooouhé vedení? Nedávno jsem prostírala stůl a nemohla jsem si uvědomit, kam patří lžíce, nůž a vidlička. AŽ! po minutě se mi vedení zkrátilo! ROZHODNĚ POTŘEBUJU VÍCE SPÁNKU!

Jsou dny, kdy je B. super happy nebo většinu dne prospí (těchto je míň) a já si pomyslím:“Huráááá, od teď budou všechny dny jako ten dnešní!“ A když to tak není, říkám si, co jsem udělala jinak, že další není tak barevný…

Někdy mám jako máma klaustrofobické momentky. Nazvala jsem si takhle panické chvilky, kdy si uvědomuju, že život už není bezstarostný a spoustu věcí, které jsem dřív dělala tak jednoduše, jdou teď zatraceně složitě…i podívat se na film s Peťou, aniž bychom někde vzadu netušili, že bude přerušený kojením, utěšováním atd…je tu někdo malý (a milý), za koho jsme zodpovědní, kdo vyžaduje neustálou pozornost a lásku a výměnu plenek a čas na hraní a legrační zvuky a obličeje a dloooouhou strategii chystání se na procházky…naše oblíbené filmové dny nejsou prostě na pořadu dne, prim hraje neustálé „oh, ah, jee, juu…“ nad tak malou bytostí a fakt, že drobek vážící pět kilo nám systematicky krade srdce a stává se tím nejdůležitějším na celém světě (i ve vesmíru).

B. je tyranosaurus. Rekognoskuje terén a jakýkoli náš pohyb neustálým otevíráním unavených očí. Když máme kamenné tváře a nedýcháme, často si nás nevšimne a usíná dál. Tyranosaurus se taky nedal rozptýlit, pokud nezbystřil pohyb.

Když má B. bolení, často si vyčítám i den staré housky, trochu hrášku v jídle, zmrzlinu a sušenky, kterým nešlo odolat…přejdou tyhle výčitky?

Taky si vyčítám masáž „až do domu“ z vánoční poukázky od P. Občasný brekot B. nevede k naprostému uvolnění zatuhlých svalů a to, i když tatínek hlídá…přejde to??

Rovněž si vyčítám myšlenky na den bez dětského pláče…přejde to???